By automakers
Letošní prodeje aut v ČR zatím ty loňské, převážně úspěšné registrace nových motorových vozidel, nekopírují. Osobní vozy si v lednu meziročně pohoršily o téměř 5 %, lehké užitkové o 32 %, motocykly o 26,3 % a nákladní vozidla o 6,5 %.
Když jsme při hodnocení loňských výsledků na trhu motorových vozidel uvedli, že nás letos čeká několik hodně neznámých, netušili jsme, jak citelně se to vše projeví už v lednových datech. A to se u některých značek ještě „nějaká ta auta“ nestačila loni zaregistrovat a došlo k jejich přesunutí z prosince na leden. Některé náznaky signalizují, že nás letos čeká hodně turbulentní období.
Fakta
I když je 19 347 registrací nových osobních automobilů druhý nejlepší výsledek za posledních sedm let, tedy dokonce lepší než v předkovidovém roce 2019, meziročně to představuje mírný pokles, který lze přičíst celoevropskému politickému klimatu a nejistotě, která je i u nás znát.
V lednu například opět výrazně ubylo soukromých zákazníků, kteří tvořili jen 22,42 %. Ano, tento podíl už byl v některých minulých měsících ještě o trochu horší, ale vždy to signalizuje neochotu soukromníků kupovat nová auta. Vždyť například Škoda má větší podíl firemních odběratelů (86,03 %) než třeba VW, Audi či Volvo, a to nebývalo.
Ani tolik omílaná dekarbonizace zdaleka nedosahuje hodnot z časů před nástupem Green Dealu. Jen pro ilustraci, v roce 2016 měly všechny u nás registrované nové osobní vozy průměrnou hodnotu CO2 124 gramů, ale v následujících letech výrazně vzrostla až na 138 gramů. Loni díky dotačním podporám sice mírně klesla, ale zdaleka ne na úroveň roku 2016 a letos v lednu se opět pohybuje na nijak lichotivých 131 gramech.
Letošní náznaky
Domácí fenomén Škoda má pravidelně leden silný, a také letos si drží pevně 36,46 % trhu, druhý Hyundai si meziročně polepšil na 9,02 % a na třetí pozici se vrátil VW se 7,71 %, čímž asi docela překvapil loni tak úspěšnou Toyotu (7,08 %), na kterou zbyla bramborová medaile. Páté místo si dlouhodobě drží Kia, za kterou to vře. Mercedes se vrátil na šesté místo, před Forda, který odsunul Dacii z loňské šesté příčky.
Jak ukazují údaje registrací, tak Česko je zemí zalíbenou pro osobní vozy prémiových značek. V TOP 10 jsou tři (Mercedes, Audi a BMW), na dvanácté příčce je ohrožuje Volvo a do dvacítky nejlepších se prosadil ještě Lexus. Přitom loni se mezi nimi pohybovala ještě Tesla.
Lednové ztráty
Budeme-li porovnávat loňský celoroční průměr s lednovými výsledky, pak z významnějších hráčů ztratila Toyota víc než procento podílu, Dacia 0,9 % a Peugeot 0,38 %. Nejvíce ale propadla Tesla, která se díky loňskému dotačnímu dopingu dostala v některých měsících dokonce mezi desítku nejprodávanějších značek, s celoročním tržním podílem 1,6 % (3716 vozů). Letos má zatím podíl jen 0,6 %, což stačilo až na 24 příčku.
Mezi typy se meziročně měnilo jak pořadí, tak tržní podíly. Na prvním místě klesly registrace u Octavie (-896 vozů/-35,2 %), v lednu druhý skončil Kodiaq, když loni byl pátý, Kamiq byl letos třetí, loni druhý, čtvrtá Scala, až pátá letos byla Fabia (loni třetí a -356 vozů). V TOP 10 typů jsou tři neškodovky, sedmý Hyundai i30, osmá Kia ceed (+187 vozů) a devátý Hyudai Tucson. Desítku uzavírá Škoda Superb.
Zajímavě se propadla Toyota Yaris Cross (-158 vozů) a naopak poskočily VW Golf (+194 vozů). Lednovým překvapením jsou vysoké registrace obou elektrických škodovek, Enyaq registroval 177 a nový Elroq dalších 149 kusů.
Osobní elektromobily už nevede Tesla
Dotační boom Tesly skončil a lednových 116 registrací jí stačilo na podíl 11,82 % a jen druhé místo mezi elektromobily. Škoda přitom registrovala, i díky novému modelu Elrog celkem 326 elektromobilů, což jí zajistilo první místo a 33,32 % podíl v této kategorii. Právě registrace obou modelů Škody přispěly k udržení tržního podíl osobních elektromobilů na 5,07 %. Na dalších místech skončily 3. VW (91), 4. Mercedes (53), 5. Kia (50), až šesté skončilo Volvo (47), 7. BMW (45) a 8. Hyundai (44).
V kategorii lehkých užitkových vozů se v lednu vyšplhal podíl elektromobilů na překvapivých 6,88 %, když loni se za celý rok dostal jen na 2,86 %. Ligu plně elektrických dodávek letos vede Mercedes s 19 kusy a 20,65 % podílem, druhý skončil Renault 16 vozů a 17,39 %, třetí Fiat 14 kusů/15,22 %, 4. Peugeot (13). 5. Maxus (6) 6. Toyota (5), 7. Opel (4) a se třemi čistě elektrickými dodávkami se na 8. až 10. místě umístily značky Ford, Goupil a VW.
Trh LUV je zřejmě už nasycený
Roky 2023 a 2024 asi skončil velký boom prodejů lehkých užitkových automobilů. Alespoň letošní leden to celkem citelně signalizuje. Registrace jen 1338 dodávek za první měsíc u nás nepamatujeme více než dva roky. Pořadí mezi jednotlivými konkurenty se letos oproti minulým letům poněkud změnilo. Na čele se usazuje po několikaleté pauze opět Ford, následovaný VW a Toyotou, zatímco jednička minulých let Renault, skončila za leden až pátá, za Peugeotem. Příjemným překvapením byly registrace 92 kusů čistě elektricky poháněných dodávek, což přispělo k jejich výrazně většímu podíl.
Motocykly měly v lednu prodejní volno
Tak malý počet registrovaných motocyklů za leden už nepamatujeme čtyři roky. Dalo se to ale čekat. Za loňský prosinec bylo z legislativních důvodů registrováno neobvyklé množství 2404 motorek, takže lednový pokles má svoji logiku. Uvidíme, jak se budou prodeje probouzet sa přicházejícím jarem.
Politika EU komplikuje mobilitu i trh
Současný automobilový trh negativně ovlivňují ambiciózní bezemisní představy bruselských mocipánů, kteří neberou v potaz realitu. Za dlouhodobě utajované miliardy si nechávali zpracovávat od různých ekologických organizací smyšlené expertízy s jejichž pomocí lobbovaly za přijetí přísnějších pravidel. Tak docházelo nejen k šíření a vnucování bludů, spolu s ohlupováním veřejnosti, ale hlavně k zajišťování pohádkových zisků. Tuto kauzu chtějí v EU samozřejmě co nejtišeji zamést pod koberec, nechat ji vyšumět a žádné regulace neměnit. Uvidíme, jak to dopadne.
Pokuty stále platí
Legislativní požadavky všech regulativních opatření EU zatím platí v plném rozsahu a snahy některých představitelů vlád, včetně těch našich, nebyly zatím vůbec vyslyšeny. Rozhodující činitelé EK ještě na začátku února vylučovali jakékoli změny ambiciózních limitů a opatření. Ohlášený kompas konkurenceschopnosti EU totiž stále počítá s tvrdou realizací dekarbonizační politiky Green Dealu, jako největší naděje lidstva. Bohužel jen toho evropského, tedy 5,7 % planety, protože jinde si jdou svojí cestou.
Rozpohybování regulací a uvolněn sankcí EU v zájmu trhu nebude určitě snadné už proto, že na tučných pokutách, které zdražují prakticky všechno, a na ziscích často značně anonymních nenasytů vlastně stojí celá dekarbonizační ideologie.
Karel Beránek