By automakers
Sdružení automobilového průmyslu vyjádřilo vážné znepokojení nad oznámením amerického prezidenta o zavedení dodatečných cel ve výši 25 % na všechna vozidla, která nejsou vyrobena v USA.
Tato cla, která mají vstoupit v platnost 3. dubna, představují přímou hrozbu pro ekonomiku evropských výrobců a dodavatelů, narušují globální dodavatelské řetězce a ohrožují jejich konkurenceschopnost v době, kdy automobilový průmysl čelí zásadní transformaci a rostoucí mezinárodní konkurenci.
Zároveň vysílají katastrofální signál pro volný obchod založený na pravidlech a budou mít negativní dopady i na spotřebitele, včetně těch v Severní Americe.
Omezený přímý dopad na český automobilový průmysl
Spojené státy americké nejsou pro český automobilový průmysl klíčovým exportním trhem. V roce 2023 směřovalo do USA pouze 0,8 % českého automobilového exportu v hodnotě 9,3 miliardy korun, přičemž předmětem exportu z České republiky nejsou hotová vozidla.
Oznámené zvýšení cel bude mít přesto významný dopad na řadu českých dodavatelů dílů a služeb, zejména těch dodávaných německým odběratelům a bude pro ně tak znamenat výrazné omezení exportních příležitostí a ztrátu zakázek.
Nepřímé dopady přes evropský trh, zejména Německo
Český automobilový průmysl je silně exportně orientován. Úzce propojen je s evropským, zejména pak s německým trhem, kam směřuje 29,4 % českého exportu. Dodatečná cla by tak měla dopad zejména nepřímo, snížením poptávky po českých dílech a subdodávkách, které jsou využívány ve vozidlech exportovaných z EU do USA. Významnou kategorii zde představují zejména německá vozidla prémiových značek. Pokud by obchodní válka dále eskalovala a došlo k uvalení cel i na další odvětví, odhady ukazují, že plošná americká cla by mohla snížit HDP Evropské unie o 1 až 2,5 % a vést ke ztrátě až několika milionů pracovních míst.
Nejasnosti kolem rozsahu cel
V tuto chvíli zůstává nejasné, zda se americká cla budou týkat pouze hotových vozidel nebo zda zasáhnou i klíčové automobilové díly – jako jsou motory, převodovky, části hnacího ústrojí nebo elektrické komponenty. Podle prohlášení Bílého domu by se cla měla vztahovat i na tyto díly, a to nejpozději od 3. května 2025. Tyto komponenty přitom představují významnou část exportu mnoha evropských a českých firem, a jejich zařazení do celních opatření by mohlo výrazně prohloubit ekonomické dopady tohoto rozhodnutí.
Německý svaz automobilového průmyslu (VDA) například uvádí, že 86 % malých a středních podniků v odvětví očekává, že cla nějakým způsobem zasáhnou i je, až třetinu firem pak přímo.
Výzva k dialogu a řešení
Eskalace obchodního napětí mezi Spojenými státy a Evropskou unií dále komplikuje již tak složitou situaci v sektoru. Bude dále zhoršovat napětí a nejistotu v dodavatelských řetězcích, do kterých se již negativně propisuje rozpor mezi regulatorně požadovaným podílem elektromobility, který však neodpovídá realitě trhu. Závažné důsledky bude mít ale i na zaměstnance a spotřebitele, a to na obou stranách Atlantiku.
Sdružení automobilového průmyslu proto apeluje na obě administrativy, aby se vyhnuly dalším eskalacím a společně hledaly rámcové řešení skrze dialog a partnerství. Právě odstranění různých celních a necelních překážek pro automobilové výrobky, sladění právních předpisů, standardů či certifikací, posílí efektivitu a ekonomické benefity, které prospějí oběma stranám Atlantiku.
Evropští i čeští výrobci si uvědomují důležitost otevřených trhů a férové soutěže. Stabilní obchodní vztahy jsou základem hospodářského růstu, prosperity a technologického pokroku. V době rostoucích globálních výzev je klíčové, aby světoví lídři spolupracovali, a nikoliv vytvářeli bariéry.
Zdroj: AutoSAP, Tomáš Jungwirth