Česká kancelář pojistitelů svolala 17. dubna novináře na tiskovou konferenci k výsledkům 3. ročníku dopravního průzkumu. Ministr dopravy Martin Kupka pohovořil o vývoji nové dopravní legislativy. Akci moderoval výkonný ředitel ČAP Jan Matoušek.
Loňské zpřísnění bodového systému se podle ministra Kupky osvědčilo, motoristé mají zvýšený respekt k pravidlům silničníhno provozu.
V bodovém systému ministerstvo nově vytvořilo tři kategorie – 2, 4 a 6 bodů. U závažných přestupků se zvýšily blokové pokuty, u některých se prodloužila i doba zákazu řízení. Třeba za jízdu na červenou je 6 bodů, bloková pokuta 4500 až 5500 korun a 4-6 měsíců zákaz řízení u úmyslného porušení. Před novelizací byla pokuta maximálně do výše 2500 korun a zákaz řízení od měsíce do půl roku.
Skandinávské dvě sekundy
„Cílem je citelně postihovat vědomé porušování předpisů, které ohrožuje ostatní účastníky silničního provozu,“ řekl Martin Kupka (ODS) s tím, že jeho resort už pracuje na dalším zlepšení legislativy.
„Jako zásadní nyní vidím zvýšení bezpečného odstupu vozidel v dopravním provozu. Rádi bychom prosadili do legislativy takzvaný skandinávský model, tedy povinný dvousekundový odstup za předjedoucím vozidlem,“ naznačil ministr svůj další krok.
Řidiči se nadále obávají agresivity ostatních
Podle průzkumu agentury IPSOS, který si nechala vypracoval ČAP, se bezpečně na českých silnicích cítí jen půlka řidičů. Nejvíc se bojíme toho, co sami děláme, ukazuje nejnovější průzkum. Jde o agresivitu za volantem či nebezpečné předjíždění. Každý desátý se přitom k němu přiznává.
O osm procent více řidičů se na silnicích a dálnicích cítí bezpečněji oproti výsledkům z roku 2022. Dobrá zpráva je ale kalena tím, že v součtu to je pouze 54 %. Na silnici se tedy cítí bezpečně jen slabá většina všech řidičů a řidiček. Důvod? Chování ostatních řidičů.
Každý pátý mezi důvody, proč se necítí bezpečně, uvedl bezohledné řidiče. Ve 14 procentech také vyskočila kategorie agresivních řidičů. Naopak důvody systémové a infrastrukturní, jako je hustota dopravy či stav silnic, se podílely na pocitu nebezpečí jen nízkými procenty.
„Nejčastěji se obávají řidiči chování a způsobu jízdy ostatních řidičů – bezohlednosti, agresivity, porušování pravidel,“ interpretovali data analytici z České kanceláře pojistitelů.
Matoušek vidí mírné zlepšení
„Situace se mírně zlepšuje, přesto je zde stále silný faktor negativního vnímání chování ostatních řidičů. Vadí nám především bezohledná a agresivní jízda a porušování dopravních pravidel. Stále ale narážíme na nízkou sebereflexi, kdy sice o vlastních chybách víme, ale hledáme pro ně omluvy,“ řekl výkonný ředitel České asociace pojišťoven Jan Matoušek.
Paradoxní situaci zachycují i data. Téměř každý vám řekne, že řízení v opilosti či pod vlivem drog je špatně. Ale 7 procent zároveň přizná, že to dělá. Obdobná situace je u nebezpečného předjíždění. Čeští řidiči a řidičky ví, že následky mohou být fatální, že to je nebezpečné, že se to nedělá. Ale přesto, každý desátý se k tomu přiznává. Tato čísla přitom v čase neklesají.
„Páchání přestupků řidiči omlouvají tím, že mají situaci pod kontrolou. Dělají přesně to, co jim u ostatních řidičů vadí,“ doplnil Jan Matoušek.
Nejčastějšími důvody je pak spěch, nepozornost a dopravní situace. Zároveň platí, že se čeští řidiči chtějí cítit bezpečněji, podporují změnu bodového systému, ví o ní a 88 procent z nich motivuje k dodržování pravidel. Většinou i dokáží uhodnout, kolik bodů policie rozdává za jaké přestupky (s výjimkou nejvážnějších, kde místo šesti bodů hádali průměrně pět). Data tak skládají obrázek lehce neurotických řidičů, kteří jsou pro každého druhého důvodem, proč se necítí na silnici bezpečně.
Zdroj: TK ČAP, Erich Handl