Zásadní povinnost přibude už v září společnostem dovážejícím zboží ze zemí mimo Evropskou unii. U takových výrobků budou muset reportovat hodnoty emisí vzniklých při jejich výrobě. Koho se to týká? Tématu se věnovala Viktorie Nerpas působící v poradenské společnosti BDO v Praze.
Poplatek se má vztahovat na dovoz železa, oceli, hliníku, elektřiny, vodíku, hnojiv a produktů z cementu. Poplatek bude odvozen od ceny povolenky v systému EU ETS.
Zatímco doposud mohly firmy uvádět standardizované hodnoty, za srpen a následující měsíce již budou muset reportovat skutečné hodnoty emisí. Kromě samotné administrativy bude pro firmy náročné data od producentů ve třetích zemích vůbec získat.
„Firmy budou muset získat přesná data o vzniklých emisích od svých dodavatelů. Většina z nich ovšem dodavatele ohledně této nové povinnosti ještě nekontaktovala. Řada firem o této problematice zatím nemá hlubší povědomí, přestože byly o této významné změně oficiálně informovány Celní správou ČR,“ sděluje Viktorie Nerpas.
Přitom čas, kdy by firmy měly situaci komunikovat se svými dodavateli, se podle Viktorie Nerpas nachýlil a moc ho již nezbývá. Očekává se, že komunikace to bude poměrně časově i administrativně náročná. A to až natolik, že Evropská komise přichystala návod, jak s dodavateli komunikovat a jakým prostřednictvím požadovaná data získat. Firmám se tak bude dlouhodobě vyplácet co nejtransparentnější komunikace s jejich dodavatelským řetězcem, komentuje Viktorie Nerpas.
Report musí firmy nicméně podávat čtvrtletně, takže získat data zpětně za srpen a září mohou až v říjnu s tím, že 31. října je poslední termín podání reportu za třetí čtvrtletí roku. Konkrétně půjde u uhlíkového cla o počítání emisí u cementu, hliníku, vodíku, elektřiny, hnojiv, železa a oceli, přičemž se předpokládá, že spektrum sledovaného zboží by se mohlo v budoucnu ještě rozšířit.
Cílem je posílení evropského trhu a narovnání konkurenceschopnosti evropských výrobců
„Uhlíkové clo bude narovnávat podmínky pro výrobce v rámci Evropské unie, kteří platí emisní povolenky, s producenty ve třetích zemích, kteří měli podmínky výhodnější. V dlouhodobém horizontu pak má nařízení bránit dalšímu přemisťování výroby do třetích zemí,“ komentuje Viktorie Nerpas z BDO.
Uhlíkové clo přichází v několika fázích. Zatím půjde například ještě k výpočtu emisí použít kromě standardizovaných pravidel EU i jiné alternativní metody, například ty, které používají státy, odkud zboží pochází. To ovšem bude možné jen do konce roku 2024. Následně bude nutné již vždy použít metodiku Evropské unie.
Prakticky rok poté, tedy od počátku roku 2026, začne mechanismus fungovat v plném rozsahu, přičemž firmy budou nuceny za dovezené výrobky hradit již skutečné uhlíkové clo, a to podle vzniku emisí u výrobce ve třetí zemi.
Celkově je mechanismus zavádění uhlíkového cla součástí evropského legislativního balíčku Fit For 55, jenž je souborem opatření vedoucích k redukci emisí skleníkových plynů do roku 2030 o 55 % v porovnání s rokem 1990, a jedním z pilířů evropského Green Dealu.
Za nečinnost budou hrozit firmám pokuty
„Za neplnění povinnosti vyplývající z nařízení mohou v budoucnu dovozcům hrozit vysoké pokuty,“ varuje Viktorie Nerpas. Nicméně v současné ještě přechodné fázi uhlíkového cla půjde při kontrolách zejména o to, zdali se firmy k reportingu emisí vůbec registrovaly a daný report prostřednictvím Ministerstva životního prostředí ČR skutečně podaly. Pokud nikoliv, přijde jim nejprve upomínka. Pokud by i tu ignorovaly, měly by již očekávat penalizaci.
„Koncovým zákazníkům pak uhlíkové clo může přinést zkvalitnění výrobků a transparentní původ vzniku celého výrobku,“ sděluje expertka z BDO.
Zdroj: BDO
Doporučené kroky pro dovozce:
- Zjistěte si, zda se vás povinnost týká
- Zmapujte si své dodavatele v třetích zemích
- Zkontaktujte dodavatele a informujte je, jaké informace budete potřebovat
- Registrujte se do rejstříku CBAM
- Podejte zprávu nejpozději k 31. 10. 2024
- Sledujte informace na: CBAM – Ministerstvo životního prostředí (mzp.cz)