By Natálie Handlová
Uplynulé pololetí, během kterého sleduje SRNA index počty střetů vozidel se zvěří a odhadovanou výši škod po těchto nehodách, přináší závěry: počty srážek se zvěří rostou zhruba 5procentním tempem. Škody, které za sebou zanechávají napříč republikou, překonávají 400 milionů korun.
SRNA index po letošní úpravě metodiky, kdy jsou do jeho výpočtů zařazeny i kvalifikované odhady vycházející z dat JSDI, představuje nejreálnější obrázek o střetech vozidel se zvěří v Česku.
Data za uplynulé pololetí (období duben – září) vykazují proti předchozímu období (říjen 2023 – březen 2024) další nárůst v obou sledovaných hodnotách. Počet sražené zvěře přesáhl za uplynulých šest měsíců deset tisíc!
Počet střetů se zvěří neklesá. Klesá počet záznamů v policejní databázi. „Vzhledem k tomu, že střety se zvěří představují přibližně 50 % (někde i více, až 60 %) všech dopravních nehod, které se stanou mimo obce, tak je přirozené, že pro Policii ČR je někdy výhodnější tyto události neevidovat v evidenci dopravních nehod, ale pouze prostřednictvím euroformuláře o dopravní nehodě. Neděje se tak centrálně, ale po jednotlivých okresech,“ vysvětluje praxi Michal Bíl, odborník na střety se zvěří z Centra dopravního výzkumu.
SRÁŽKÁM PŘEJÍ ŠERO A TMA
V uplynulých dnech bylo v médiích zcela mylně interpretováno, že k většině srážek dochází během dne. Jde o vyloženou nepravdu, za denního světla se totiž odehraje necelá třetina nehod. „Z policejní databáze jasně vyplývá, že 57 % nehod se zvěří se stane v noci. Za svítání a soumraku jde o dalších 13, 4 %,“ potvrzuje Michal Bíl. Důležitou roli hraje i sezónní změna času! Motoristé přitom právě za těchto kritických okolností, kdy je zhoršená viditelnost, mají největší pravděpodobnost, že srazí srnčí zvěř (80 % případů), u divokého prasete jde o hodnoty kolem 10 %.
POŠKOZENÝCH VOZIDEL NEUBÝVÁ
Stále velmi vysoký počet nehod, u nichž figuruje zvěř, se projevuje i ve statistikách Generali České pojišťovny. Pokračuje tempo, kdy denně řeší likvidátoři zhruba dvě desítky těchto typů nehod. „Za prvních devět měsíců letošního roku nám motoristé nahlásili zatím 5617 pojistných událostí v předpokládané výši 273 milionů korun. Zatímco meziročně jde u počtu škod o číslo nepatrně nižší, vyplacená částka o tři miliony narostla,“ komentuje data Patrik Nauš, senior manažer likvidace pojistných událostí motorových vozidel z Generali České pojišťovny.
Průměrná škoda přitom osciluje kolem hodnoty 50 tisíc korun. Motoristé ji většinou řeší z havarijního pojištění nebo z připojištění střetu se zvěří (v rámci povinného ručení). Nejvíce nehod se letos odehrálo „tradičně“ v květnu a červnu.
Náklady na pojistné události – tedy opravy vozidel – stále průběžně rostou s tím, jak do cenových kalkulací vstupuje nejen meziroční nárůst ceny práce v autoservisech, ale především pak zvyšující se ceny materiálu a náhradních dílů.
TŘI KRAJE ZAZNAMENALY PŘES TISÍC SRÁŽEK
Uplynulé jarní a letní období potvrdilo, že riziko střetu se zvěří se pro řidiče nijak nesnižuje. Z tohoto pohledu musí být opatrní zejména motoristé pohybující se po Středočeském kraji, kde policie zaznamenala 1910 nehod za téměř 94 milionů korun. Bezesporu na to má vliv i skutečnost, že tento kraj má ze všech v Česku nejdelší silniční síť čítající bezmála 10 tisíc kilometrů.
Tisícovku nehod se zvěří v překročili ještě v Jihočeském kraji (1258 nehod za 54 mil. Kč) a na Vysočině (1040 nehod za 44 mil. Kč). Jen mírně zaostal Ústecký kraj (985 nehod za 42 mil. Kč), kde mají s přemnoženou zvěří dlouhodobé problémy.
NEJRIZIKOVĚJŠÍ OKRESY
Při pohledu na okresy – nejnižší sledované jednotky u SRNA indexu, se objevují tři, které jsou v rámci Česka z pohledu počtu sražené zvěře vůbec nejhorší.
Za uplynulé sledované období si prvenství nadále drží okres Benešov – konkrétně šlo o 361 srážek, při nichž vznikla škoda přesahující 17 milionů korun. Řidiči projíždějící po zdejších 1209 kilometrech silnic by se měli mít zásadně na pozoru.
Pomyslná druhá příčka patří opět okresu České Budějovice, kde SRNA index uvádí 291 srážek se zvěří. Odhadovaná škoda zde mírně překročila 12 milionů korun. I zde přitom délka silnic přesahuje tisícovku, konkrétně jde o 1103 kilometrů.
Na třetím místě se nově umístil okres Mladá Boleslav, kde se na jeho 917 kilometrech událo za sledované období 270 srážek se zvěří. Škoda zde přesáhla rovněž 12 milionů korun.
Z pohledu SRNA indexu, který se zaměřuje na očekávanou škodu na 1 km silniční sítě, patří mezi nejhorší okres Zlín, kde na 1 km silnic připadá škoda ve výši 17 383 Kč. To je mezi všemi okresy suverénně nejvyšší číslo. Na druhé příčce figuruje okres Most v severních Čechách. Zde na 1 km silnic vychází škoda na 16 408 Kč. Třetí příčku zaujímá okres Přerov, kde škoda na 1 km tamější sítě silnic dosahuje 14 774 Kč.
DOPORUČENÍ, CO DĚLAT PO STŘETU SE ZVÍŘETEM
1/ Zapněte výstražná světla, a pokud to dovolí situace, ihned postavte na silnici varovný trojúhelník. Řádné označení místa dopravní nehody považují dopravní policisté z pohledu bezpečnosti za naprostý základ.
2/ Došlo-li ke zranění posádky, volejte záchrannou službu na lince 155. Jakmile to půjde, kontaktujte Policii ČR na lince 158. Ta vyrozumí správce příslušné honitby, který přijede a o zvěř se postará. Je-li to možné, stoupněte (se všemi, kdo jeli v autě) za svodidla či co nejdéle od vozovky.
3/ Kontaktujte asistenční linku pojišťovny. Informaci o telefonních číslech najdete na tzv. zelené kartě. Případně využijte Linku pomoci řidičům – 1224. Když tomu nebude nic bránit, následky srážky pro pojišťovnu vyfoťte nebo pořiďte video. Pojišťovna zařídí rovněž odtah nepojízdného vozidla.
4/ Zraněnou zvěř ze silnice sami neodklízejte, protože může způsobit zranění pro změnu ona vám. Navíc se zbytečně vystavujete vysokému riziku od ostatních účastníků provozu.
5/ V žádném případě není možné si sraženou zvěř ponechat! Právo manipulace mají myslivci. Ponechání si zvířete by z pohledu zákona mohlo být hodnoceno jako pytláctví.
automakers