By automakers
Rok 2023 se nesl ve znamení nastávající recese. Přibývající válečné konflikty přinášely nejistotu na světových trzích. Obyvatelé Evropy se navíc museli potýkat se stále aktuální energetickou krizí a vysokými spotřebitelskými cenami. To vše se samozřejmě přelévalo i do české ekonomiky. Jak vypadal letošní rok? Udeří krize po novém roce naplno?
Ekonomický výkon České republiky ani letos nepřekonal úroveň z doby před pandemií Covidu-19. Za tento rok se naopak očekává pokles hrubého domácího produktu o přibližně 0,5 %. Vlivů, které negativně působily na vývoj HDP, bylo několik. Ekonomiku dle makroekonomické predikce Ministerstva financí zpomalila meziročně slabší akumulace zásob. Domácnosti se stále vyrovnávaly s dopady zvýšené inflace, což mělo vliv na jejich nižší spotřebu a výslednou výkonnost ekonomiky. V následujícím roce se však již očekává růst ekonomiky, konkrétně o zhruba 1,8 %. Ten má být tažen zejména obnovenou zvýšenou spotřebou domácností, soukromými investicemi a růstem exportních trhů.
Vysoká míra inflace byla způsobena zejména vysokými cenami energií a zvýšením poptávky domácností po konci covidových opatření. Vývoj inflace v průběhu roku odpovídal předpovědím analytiků a ČNB, která predikovala průměrnou hodnotu okolo 11 %. Pro rok 2024 predikce Ministerstva financí ukazují, že průměrná míra inflace klesne ke 3,3 %, tedy opět blíže k inflačnímu cíli České národní banky. Tento pokles bude dán zejména odezníváním inflačních tlaků. Okolo úrovně 3 % by se inflace měla pohybovat po celý následující rok.
V důsledku toho by mohla Česká národní banka již snižovat úrokové sazby. V listopadu letošního roku bankovní rada poprvé od zvyšování projednávala jejich možné snížení, avšak s negativním stanoviskem. Očekává se, že na konci roku 2024 bude činit hlavní úroková sazba 4,5 %. Takovéto chování ČNB by mohlo oživit český hypoteční trh, který v posledních letech dosahoval svého dna.
Čeká nás zvýšení poptávky po nemovitostech
Již uplynulý rok přinesl mírné oživení nemovitostního trhu, avšak výraznějšímu oživení bránily relativně vysoké úrokové sazby hypoték Na podzim roku 2023 již několik bankéřů upravilo své sazby s předstihem na základě výroků představitelů centrální banky. Nejnižší dostupné hypotéky ke konci roku atakovaly hranici 5 %. V nadcházejícím roce by tak mohla opět vzrůst poptávka po rezidenčních nemovitostech. Zejména v Praze by se pak podle odhadů developerů měla zvýšit poptávka po novostavbách až o 4 %.
Dalším klíčovým faktorem při posuzování stability a vyhlídek domácí ekonomiky je situace na pracovním trhu. Odhady Ministerstva financí naznačují, že míra nezaměstnanosti mohla za celý letošní rok činit 2,7 %, což je jistě dobrá zpráva pro české obyvatele, neboť se dlouhodobě držíme pod evropským průměrem. V nadcházejícím roce by měla nezaměstnanost růst, avšak jen velmi pomalu. Na českém trhu pracovní síly i přes negativní hospodářské vyhlídky přetrvává nerovnováha plynoucí z nedostatku uchazečů o práci. Dále tak budou zaměstnanci tlačit na růst mezd. Zatímco doposud navyšování platů zaostávalo za inflací, v roce 2024 by mohlo konečně dojít i k růstu průměrné reálné mzdy.
Energetika na cestě k nezávislosti
Státy Evropské unie v průběhu roku 2023 i nadále snižovaly svou závislost na ruském zemním plynu. Hlavní v roli v budování energetické nezávislosti hrál zkapalněný zemní plyn (LNG). Evropské země proto začaly ve větší míře investovat do potřebné infrastruktury. Byla naplánovaná výstavba řady terminálů na zkapalněný zemní plyn v přímořských evropských zemích. Díky tomu české ministerstvo průmyslu a obchodu získalo kapacitu v nizozemském terminálu, která odpovídá třetině naší roční spotřeby. Vedle toho je Česká republika mnohem lépe připravena na probíhající topnou sezónu než v minulosti, díky rekordní naplněnosti zásobníku zemního plynu přesahující hranici 90 %.
Přes rostoucí soběstačnost zůstaly ceny energií v roce 2023 volatilní. Začátkem roku cena elektřiny i plynu výrazně klesala až na předválečnou úroveň. V červnu však opět začal zdražovat plyn zejména vinou odstávky závodů na jeho zpracování v Norsku. Cena elektřiny a plynu se však v letošním roce držela pod úrovní vládního stropu. Špatnou zprávou je, že se neočekává markantní zlevnění cen energií v následujícím roce. Na druhou stranu stát uvolní na pomoc energeticky náročným firmám s cenami energií 3,5 miliardy korun. Peníze použije na snížení plateb firem na hladině vysokého a velmi vysokého napětí za obnovitelné zdroje energie, a to v průměru o dvě třetiny.
Promluví geopolitická situace
Příští rok bude důležitý i pro veřejné finance. Vládou v závěru roku představená úsporná legislativa má snížit deficit státního rozpočtu z letošních 3,5 % HDP na přibližných 1,2 % HDP v roce 2025. Úspory ve výši téměř 100 miliard pro rok 2024 a více než 50 miliard v dalším roce se budou týkat většinou výdajové strany státní pokladny, například skrze snížení národních dotací, platů ve státní sféře nebo provozních výdajů o 5 % na každém resortu. Tento návrh je mimo jiné předmětem protestů, jelikož se dotýká všech skupin obyvatelstva. Úsporný balíček však představuje důležitý první krok směrem ke konsolidaci veřejných rozpočtů a zajištění udržitelnosti ekonomiky země.
Klíčové pro stav ekonomiky v příštím roce bude, zda dojde k meziročnímu poklesu inflace ke dvouprocentnímu cíli. To by mohlo stabilizovat domácí ekonomiku, u které se očekává mírný růst. Zda se předpokládaný scénář vyplní bude záležet nejen vývoji jednotlivých makroekonomických veličin, ale také na vývoji geopolitické situace v Evropě.
Oxana Šnajberg, EqSA
Natálie Handlová