Podzim přinesl hlubší propad průmyslu

Česká průmyslová produkce během září meziročně poklesla o 7,8 %, negativní je i výsledek po očištění o kalendářní vlivy, který stále udává reálný pokles o 5,0 %.

Výrazné zhoršení u tuzemského průmyslu je možné pozorovat také na meziměsíční bázi, kdy proti říjnu došlo k poklesu průmyslové produkce o 1,8 %. Trh očekával lepší výsledek zhruba na úrovni meziměsíční stagnace a dnešní čísla tak lze vnímat jako další negativní překvapení po slabším než očekávaném výsledku HDP za třetí kvartál.

Při pohledu nameziroční rozklad příspěvků jednotlivých odvětví jsou zajímavé tři informace. (i) Na negativním výsledku se výrazně podílel pokles produkce elektřiny a plynu (-1,5 procentního bodu), mj. z důvodu teplejšího počasí a probíhajících odstávek v elektrárnách. (ii) Nadále dochází ke snižování počtu sektorů nacházejících se v kladném teritoriu. Během září to byly jen 4 z 24. To potvrzuje, že za poklesem nestojí jen jedna specifická oblast, ale celkové zhoršení napříč průmyslem. (iii)Po dlouhé době je příspěvek ze strany automotive negativní. V první polovině letošního roku se zásluhou výroby automobilů držel český průmysl v černých číslech. Během září automobilová produkce poklesla meziročně o 1,3 % a podobné výsledky nelze vzhledem k ochabující poptávce vyloučit ani v dalších měsících.

To ostatně potvrzuje i statistika nových zakázek, kde došlo k meziročnímu poklesu o 5,2 %. Konkrétně v případě automotive hodnota zakázek proti loňskému září zhruba stagnuje. Ukazatel je ale uváděný v běžných cenách a vzhledem k inflaci 6,9 % v září jde i zde o reálný pokles.

Z pohledu trhu práce je zajímavý pokračující počet evidovaných zaměstnanců, který byl v září meziročně nižší o 2,2 % (2,0 % v srpnu), zatímco průměrná mzda zaměstnanců v průmyslu proti loňskému září vzrostla o 7,2 %. To je v souladu s předstihovými ukazateli jako je index nákupních manažerů, který již delší dobu varuje před snižováním zaměstnanosti ve zpracovatelském sektoru.

Zářijový výsledek je potvrzením neutěšivé situace, ve které se tuzemská ekonomika nachází. Průmysl zpomaluje pod tíhou slabší domácí i zahraniční poptávky, negativně na podnikatele dopadá i realizovaný rychlý nárůst úrokových sazeb. Vzhledem ke zhoršujícímu se výhledu zároveň klesá i optimismus ohledně budoucího vývoje, což postupně může vést k vyšší míře propouštění a růstu nezaměstnanosti.

Slabší výhled a obavy o vlastní finanční situaci vedou k opatrnosti i spotřebitele, díky čemuž zůstává poptávka domácností ve srovnání se všemi ostatními státy EU výrazně pod předpandemickou úrovní. To dohromady představuje toxický mix pro tuzemskou ekonomiku, která – jako jediná v rámci EU – ještě nepokořila úrovně z Q4’19.

Celoroční výsledek HDP za rok 2023 tak patrně skončí pod našim původním odhadem (0,0 %), blíže k -0,5 %, pomalejší bude i oživení v roce 2024.

Horší bude i letošní výsledek průmyslové produkce, kde namísto očekávané stagnace v letošním roce s největší pravděpodobností dojde k poklesu.

Zdroj: Vratislav Zámiš, analytik Raiffeisenbank